Divnej brouk

Uprostřed léta mi po čele lez divnej brouk.

Já na něj kouk, on na mě taky kouk.

Byl to fakt divnej brouk,

když na mě kouk, já se tak lek,

že jsem do něj cvrnk a on frnk

někam k lesu, někam k lesu,

nebo do zahrad, nebo do polí,

nebo do nebe, nejspíš do nebe,

do nebe, do nebe.

Prostě jsem toho brouka už nikde neviděl

jak vítr foukal...

Až armády divnej brouků

opustí mojí louku,

pak zavládne klid a mír,

pak zavládne klid a mír,

pak zavládne klid a mír.

A pak mně to došlo, ten divnej brouk byl z mý hlavy.

 Byl nasranej na celej svět, že ani nepozdravil.

Byl to fakt divnej brouk,

když na mě kouk, já se tak lek,

že jsem do něj cvrnk a on frnk

někam k lesu, někam k lesu,

nebo do zahrad, nebo do polí,

nebo do nebe, nejspíš do nebe,

do nebe, do nebe.

Prostě jsem toho brouka už nikde neviděl

jak vítr foukal...

Až armády divnej brouků

opustí mojí louku,

pak zavládne klid a mír,

pak zavládne klid a mír,

pak zavládne klid a mír.

Ať v míru dál zůstávám s touto krajinou...