Včera z večera
měl jsem krásný sen,
že jsem byl Robinson,
Že je tomu pět
krásných dlouhých let,
co jsem slyšel lodníí zvon.
Dívčí dopisy
lásky úpisy
vítr jednou provždy sváál.
A mně ostrov ten
ve snu rájem se zdál.
Robinson bylo mé jméno
a kapsy tak prázdné
jako prázdný dům.
K moři jsem sbíhal,
kde příboj se zdvíhal
k letícím oblakůůům.
A žádný hlas dívek
a slečen všech vdavek chtivých
Nezněl mi v nocích
a nechtěl mě mermomocí
Zlákat do svých sítí záludných.
Snil jsem v domění,
že se nezmění
můj osud příštích dnů.
Jenže budíku strašné zvonění
zavřelo mi bráánu snů.
Dnešní svítání
strach mi nahání
zlatý kroužek navlékáám.
Cestou s nevěstou
smutně zpívám si sám.
Robinson bylo mé jméno
a kapsy tak prázdné
jako prázdný dům.
K moři jsem sbíhal,
kde příboj se zdvíhal
k letícím oblakůůům.
A žádný hlas dívek
a slečen všech vdavek chtivých
Nezněl mi v nocích
a nechtěl mě mermomocí
Zlákat do svých sítí zrádných.
Robinson bylo mé jméno
a kapsy tak prázdné
jako prázdný dům.
K moři jsem sbíhal,
kde příboj se zdvíhal
k letícím oblakůůům.
A žádný hlas dívek
a slečen všech vdavek chtivých
Nezněl mi v nocích
a nechtěl mě mermomocí
Zlákat do svých sítí zrádných.
