Robinson

Včera z večera

měl jsem krásný sen,

že jsem byl Robinson,

Že je tomu pět

krásných dlouhých let,

co jsem slyšel lodníí zvon.

Dívčí dopisy

lásky úpisy

vítr jednou provždy sváál.

A mně ostrov ten

ve snu rájem se zdál.

Robinson bylo mé jméno

a kapsy tak prázdné

jako prázdný dům.

K moři jsem sbíhal,

kde příboj se zdvíhal

k letícím oblakůůům.

A žádný hlas dívek

a slečen všech vdavek chtivých

Nezněl mi v nocích

a nechtěl mě mermomocí

Zlákat do svých sítí záludných.

Snil jsem v domění,

že se nezmění

můj osud příštích dnů.

Jenže budíku strašné zvonění

zavřelo mi bráánu snů.

Dnešní svítání

strach mi nahání

zlatý kroužek navlékáám.

Cestou s nevěstou

smutně zpívám si sám.

Robinson bylo mé jméno

a kapsy tak prázdné

jako prázdný dům.

K moři jsem sbíhal,

kde příboj se zdvíhal

k letícím oblakůůům.

A žádný hlas dívek

a slečen všech vdavek chtivých

Nezněl mi v nocích

a nechtěl mě mermomocí

Zlákat do svých sítí zrádných.

Robinson bylo mé jméno

a kapsy tak prázdné

jako prázdný dům.

K moři jsem sbíhal,

kde příboj se zdvíhal

k letícím oblakůůům.

A žádný hlas dívek

a slečen všech vdavek chtivých

Nezněl mi v nocích

a nechtěl mě mermomocí

Zlákat do svých sítí zrádných.