Kolikrát už musel sis dát
do dlaní hlavu svou
kolikát neni o co stát
nikdo se nerodí s vírou svou
A čim víc vstáváš tak tim víc padáš
prej je to přirozenej tok dní
snad máš svůj vesmír kam nikdo nesmí
kde je ti aspoň chvíli trochu líp
Zdálky nám příjde slunce malý
a přesto hlavu zamotá
na cestu hřeje a pálí
tak snažíme se najít
ten pravej smysl života
To když se nám zase vzdálí
chtěl bych bejt teď sám
vážně už mám všeho dost
bolí mě čím dál víc
naše nejistá přítomnost
Kolikrát jsi ztratil svůj směr a cíl
tak řekni kolikrát si platil za chyby a pády svý
najednou nevíš odkud začít a život zdá se zlej
a tak si řikáš už to stačí už hůř nemůže bejt
Zdálky nám příjde slunce malý
a přesto hlavu zamotá
na cestu hřeje a pálí
tak snažíme se najít
ten pravej smysl života
To když se nám zase vzdálí
chtěl bych bejt teď sám
vážně už mám všeho dost
bolí mě čím dál víc
naše nejistá přítomnost
Zdálky nám příjde slunce malý
a přesto hlavu zamotá
na cestu hřeje a pálí
tak snažíme se najít
ten pravej smysl života
To když se nám zase vzdálí
chtěl bych bejt teď sám
chtěl bych bejt teď sám
vážně už mám všeho dost
vážně už mám všeho dost
bolí mě čím dál víc
naše nejistá přítomnost
