Andílek

Před léty s úsměvem, bloudíval Žižkovem

Už starší pán, andílci říkal dětem

Kabát až na paty, vzpomínky uvátý

A jak byl sám, dárky chtěl dávat lidem

Patřil k těm bezejmen, co potkáš za rohem

A každý věděl hned, kdo je to Andílek

Vlající dlouhý bílý vlasy, a srdce dokořán

Hádej, čeho se dočkal asi ten starej pán

Byl tak zvláštní, krmil kočky toulavý

Byl tak zvláštní, neměl nic a chtěl dát

Byl tak zvláštní, šaty trochu děravý

Byl tak zvláštní, že's ho musel mít rád

Zůstal stát na schodech, to už se hlásil věk

Chraptivý dech, občas ho předap kašel

Výlohy obchodů, smály se důchodu

Možná měl pech, možná svý štěstí našel

A jak se slehla zem, kvete strom nad hrobem

Ten zůstal sám, když člověk zapomněl

Patřil k těm bezejmen, co potkáš za rohem

A každý věděl hned, kdo je to Andílek

Vlající dlouhý bílý vlasy, a srdce dokořán

Hádej, čeho se dočkal asi ten starej pán

Byl tak zvláštní, krmil kočky toulavý

Byl tak zvláštní, neměl nic a chtěl dát

Byl tak zvláštní, šaty trochu děravý

Byl tak zvláštní, že's ho musel mít rád

Vlající dlouhý bílý vlasy, a srdce dokořán

Hádej, čeho se dočkal asi ten starej pán

Byl tak zvláštní, krmil kočky toulavý

Byl tak zvláštní, neměl nic a chtěl dát

Byl tak zvláštní, šaty trochu děravý

Byl tak zvláštní, že's ho musel mít rád

Byl tak zvláštní, krmil kočky toulavý

Byl tak zvláštní, neměl nic a chtěl dát

Byl tak zvláštní, šaty trochu děravý

Byl tak zvláštní, že's ho musel mít rád