Předkové nelhali.
Už je to tak.
To když nám říkali.
Každýmu jednou vlak.
Dojede do cíle.
A poslední míle.
Je smutný finále.
Jsme stromy s osudem.
A vzácnej druh.
Každý rok přibude nám další letokruh.
Nabydem objemu.
Svou silou s kořenů.
A potom zůstane jenom prach a vzduch.
Víš tady neplatí.
Nejlepší nakonec.
Cesta se klikatí.
Najednou spadla klec.
Pak můžeš děkovat.
Svědomí zpytovat.
Nečekej nepříjde.
Životní slunovrat.
R: Né ještě né.
Ještě není doba zlá.
Už se kácí v našem lese.
Zdrhej kam se dá.
Dej ještě dej ještě prosím aspoň den.
Dochází nám letokruhy.
Zítra nebudem.
Co v mládí získáš.
Stáří ukradne.
A později či dřív.
Každej strom upadne.
Za krásnou vteřinu.
Platíme hodinu.
Ze svýho finále.
Máme to v dlaních svých.
V osudu napsaný.
A v dlouhých příbězích.
Nedá se gumovat.
Možná tak litovat.
Zoufat a bědovat.
Nečekej nepříjde.
Životní slunovrat.
R: Né ještě né.
Ještě není doba zlá.
Už se kácí v našem lese.
Zdrhej kam se dá.
Dej ještě dej ještě prosím aspoň den.
Dochází nám letokruhy.
Zítra nebudem.
