Zahrada Ticha

Je tam brána zdobená

cestu otevírá

zahradu zelenou

všechno připomíná

Jako dým závojů

mlhou upředených

vstupuješ do ticha

cestou vyvolených.

Je to březový háj

je to borový les

je to anglický park

je to hluboký vřes.

Je to samota dnů

kdy jsi pomalu zrál

v zahradě zelený

kde jsis za dětství hrál.

Kolik chceš, tolik máš

očí otevřených

tam venku za branou

leží studený sníh.

Zpočátku uslyšíš

vítr a ptačí hlas

v zahradě zelený

přejdou do ticha zas.

Světlo připomíná

rána slunečných dnů

v zahraě zelený

v zahradě beze snů.

Uprostřed závratí

sluncem prosvíceným

vstupuješ do ticha

cestou vyvolených.