Potměšilý Host

Jsou čtyři ráno, nebo víc?

Jsem vzhůru, koukám na měsíc, anebo dolů do ulic

Kde lampy bloudí

Snad je to jedna z nočních můr

Co vidím, to je soudní dvůr a ten mě teď soudí

Soud rána - to je nespavost

A notně potměšilý host

Je seriózní na výsost a tak mě teď soudí

Já ale kuráž posbírám a řeknu "Všechno popírám!"

Jen ať si mně soudí

Ať mně klidně soudí

Já se nepřiznám

Soudí, tady mou nápadnou růž

Dnes mně soudí, kdejaký náhodný muž

Že chci stále jen dávat i brát

Že mám v úmyslu žít jak se dá

V proudu dní míjejících

Občané přísedící, k tomu já se vám

Nikdy nepřiznám, já se nepřiznám

Mí milí asi nevědí, že slouží službu medvědí

Že v roli svědků povědí, že mám ráda třeba ... růže?

I to, že ješte radši spím a ve snech často zabloudím k vůni mužské kůže – to mi nepomůže

Co napůl je, chci docela

Chci vstát jak ptáci z popela a dělat, co se nedělá

A za to mě teď soudí

Chci v kádi světa hledat špunt

Když na huntě jsem poznám hunt

A v zlatě jeho kontrapunkt

Proto nezabloudím

A tak se nepřiznám

Soudí, tady mou nápadnou růž

Dnes mně soudí, kdejaký náhodný muž

Že chci stále jen dávat i brát

Že mám v úmyslu žít jak se dá

V proudu dní míjejících

Občané přísedící, k tomu já se vám

Nikdy nepřiznám, já se nepřiznám

Ten soud mi říká "Už to vzdej"

Jen na sebe podívej a za pravdu nám dej, že si pěknej ptáček

Jen pohleď na svou minulost a pochop, že v nás hárá zlost

Tak požádej nás o milost a začni s pláčem

Hm... Já koukám vzhůru na měsíc

A taky dolů do ulic a sama sebe slyším říct:

"Nejsem z těch, kdo loudí!"

Už nechte dalších průtahů

Jsem vinna v plném rozsahu!

Hlasům, co mě soudí

Já se přiznávám

Soudí, tady mou nápadnou růž

Dnes mně soudí, kdejaký náhodný muž

Že chci dávat i brát

Že mám v úmyslu žít jak se dá

V proudů dní míjejících

Občané přísedící, k tomu já se vám

Plně přiznávám!

Já se přiznávám