Až jednou na rohu oslovím děvče
a začnu o lásce pět.
A ona řekne mi: pěvče,
kéž by vám bylo míň let.
Řeknu c'est la vie, c'est la vie,
tím to končívá, a to mě nebaví, nebaví,
hrajte ještě dál, naposledy.
Lá-la-lá, la-la-lá, lá-lá,
la-la-lá, lá-la-lá, lá-la-lá.
Až jednou budu u konce své písně,
až ticho ovládne sál,
ze tváří vyčtu vám výsměch,
až budu stát opodál.
Řeknu c'est la vie, c'est la vie,
tím to končívá, a to mě nebaví, nebaví,
hrajte ještě dál, naposledy.
Lá-la-lá, la-la-lá, lá-la-lá,
la-la-lá, lá-la-lá, lá-la-lá.
C'est la vie, c'est la vie,
tím to končívá, a to mě nebaví, nebaví,
hrajte ještě dál, naposledy.
Lá-la-lá, la-la-lá, lá-la-lá,
la-la-lá, lá-la-lá, lá-la-lá.
Lá-la-lá, la-la-lá, lá-la-lá,
la-la-lá, lá-la-lá, lá-la-lá.
