Krysařova zpověď

KRYSAŘ:

Nevím, proč jsem poslední noc nemohl spát

Přece není tu nic, čeho měl bych se bát

Jdu zas krysy, jak obvykle, na smrt hnát

Co je to za mrak, co se mi do mysli vkrad

Vím co je umírat. Znám všechnu bolest tady toho

Světa

Mně neublíží nenávist, už vůbec ne zlá věta

Když cit se zvolna probouzí, to s Krysařem je

Veta

Musím odejít, hned jak dozní píseň staletá

Radši ať pojdu, ať smrt mě skolí

Láska nepatří do srdce krysaře

Co po mně chceš, Osude! Vždyť to bolí

Proč podíval jsem se dnes týhle ženě do tváře!

Na obzoru vidím matně

Rudou skvrnu, je jako krev

K tomu slyším, a to je špatně

Lidí řev

Jak voda dav se valí

Teď už jej nezastaví nejpevnější val

Ta síla trhá skály

A Bůh se na to ani radši nedíval

Vidím, jak domy hoří

Jak někdo bez důvodu krev tu prolévá

Jak hodnoty se boří

Z tý hrůzný představy mne horko polévá

Musím zůstat tím, kým jsem byl

Jako prázdnej pokoj v opuštěnym domě

Díky za to, že jsem pochopil

Že láska není pro mě

Osude, jak jsem ti teď za výstrahu vděčný

Ještě dneska tohle město opustím

Pro tenhle kraj jsem velmi nebezpečný

Díky za to, že to vím