Tažní ptáci (epilog)

Oni jen slyšeli výstřely, který se ozvaly za kopci tam někde v dáli.

Ty těla nenašli, říkám si, co mi tak na pohřbu za písně hráli.

Chvíli nás nechají, půjdeme na jih, až poprvé uslyšíš šumění moře.

Hlavu dej nahoru, postav se rovně, k tomus byl od Boha, příteli, stvořen.

Dívám se do mraků, dívám se na lidský snažení jakoby z výšky.

Je v něm šlechetnost, podvody, odvaha, ale i pokání za naše hříchy.

Jediný, na co se na konci zeptáme, jestli ta cesta má význam.

Kdo na ní nevkročil, ten brzo nevěděl, o čem by lidem pak zpíval.

Jak něco získáš, tak jiné ztrácíš.

Svobodní jsou jenom ti tažní ptáci.

Nad oblohou.

Kam lidé nemohou.

Smířit se se sebou dá občas práci.

Svobodní jsou jenom ti tažní ptáci.

Nad oblohou.

Kam lidé nemohou.

Žijeme ve světě, kde slov je spousta. Čím víc je jich, tím víc ztrácí pak význam.

Možná i proto ta touha po tichu je nám teď důvěrně blízká.

Tam, kde jen bouře hraje svý písně a voda tu vybrala koryta řek.

Co dělá člověka člověkem, s roky mi ubývá ambic a roste vděk.

Sami čas trávíme na místech, kterým přátelsky říkáme sítě.

Ty sítě, co nás jen svázaly, vzaly nám umění cítit a vidět.

Ale vstali jsme, udělali první krok vedoucí na cestu potřebný změny.

Už dlouho si potichu zvykáš, že kolem sebe jen buduješ stěny.

Jak něco získáš, tak jiné ztrácíš.

Svobodní jsou jenom ti tažní ptáci.

Nad oblohou.

Kam lidé nemohou.

Smířit se se sebou dá občas práci.

Svobodní jsou jenom ti tažní ptáci.

Nad oblohou.

Kam lidé nemohou.

Říkáš, že nemáš moc, že bys chtěl uletět, stojíš na svejch a to není tak málo.

Buď na sebe hrdej, že jsi to všechno přes nástrahy života zvládnul.

Falešný proroci na rohu ulice prodávaj iluze, falešný sny.

Viděl jsem klauna pálit peníze a díval se upřeně do tváře tmy.

Jsme jako pruty, co rostou do výše, mění se v letitý stromy.

Člověk nakonec do země vrátí se, odkaz už nemůžou zlomit.

Brzo zas otevřem archivní lahve, usednem společně k jednomu stolu.

Teď cestujem po proudu řek, jak tažní ptáci, jdem za sluncem dolů.

Jak něco získáš, tak jiné ztrácíš.

Svobodní jsou jenom ti tažní ptáci.

Nad oblohou.

Kam lidé nemohou.

Svobodní jsou jenom ti tažní ptáci.

Nad oblohou.

Kam lidé nemohou.