Díky, včely

Jednou za čas se snažim mít dlouhý ráno,

kdy všechno, co mě bolí, ještě spí

Schovávaj se ježci v travinách, auta nakreslený na chodníkách křídou,

už napadlo mě mnohokrát vlastní kůži střelit,

už napadlo mě, už napadlo mě mnohokrát vlastní kůži střelit

V křeči dala bych klid za království,

hodiny za dlaně v bodlinách

Mám kilometry na nohách a platinovej přeliv

Tak aspoň nejsme sami, i když všechno má svůj konec

Spojujou nás bolesti jak med

No tak díky, díky včely, no tak díky, no tak díky, včely

Zpívám ti mši za zemřelý, Valerie, ať taky máš svůj requiem

Zpívám ti mši za zemřelý, Valerie, ať taky máš svůj requiem

Možná je to takhle lepší, některý věci přežijem,

některý věci jenom konec řeší

Valerie, ať taky máš svůj requiem

Voláš mi, neni to fajn a kolem duněj stěny

Sedim v Pátý koloně na schodech, možná si nás tu nechaj

Máš černý bacco na klíně, na konci směny zoufalství

Říkáš, že jsme asi špatně narozený, pořád tak daleko,

když jen lžičku od štěstěny

No tak díky, díky včely, no tak díky, no tak díky včely

Zpívám ti mši za zemřelý, Valerie, ať taky máš svůj requiem

Možná je to takhle lepší, některý věci přežijem,

některý věci jenom konec řeší

Valerie, ať taky máš svůj requiem

Rok 97/98, kdy jsem byla jediný čekaný dítě,

řeknou ti vaši, pak do labyrintu světa vypustí tě

Jsem špatně rytej linoryt, hlavou dolů

obraz, co nemůžete pochopit

Nechte mě propadat se pořád níž, tam dolů,

ať se smíte po dvacátý zase podivit

Kouř ze zahrad stoupal tak dlouho do mýho cerebella,

že by bylo třeba zázraku, abych se z toho nezbláznila

spojujou nás bolesti jak med, no tak díky, díky včely, no tak díky, díky, včely