Grossvenediger

Za stolem vidím na rámech srážet mlhu,

maj ostrý slova pro můj manifest

Nevíte, jak zastavit orchestr žesťovej uvnitř mojí hlavy,

co hraje Devátou od Šostakoviče

A vám to vadí a vám to vadí

A mně asi ne

Zalili rány betadinou po datu spotřeby, nebyl čas na bolest,

stoupat tam, kde uvidíš Gross Venediger

Spát ve dlaních lesů a nemyslet na nic

a přesto mi chybíš- tvůj žár a i tvůj led

Mám si to odžít, že hroutí se to pevný v nás

a ty mi chybíš, chybíš zas

Mám si to odžít, že hroutí se to pevný v nás

a ty mi chybíš, chybíš, chybíš zas

a ty mi chybíš, chybíš zas

Ryby v jezerech maj svý dna, svůj břeh

a psi večer lehaj na pelech

Černý brouci uvnitř našich plic možná neudělaj nic,

možná pohltěj i to, co zbylo z naší buněčný stěny

A kdo za to může, že jsme k ničemnosti předurčený?

Gross Venediger, Gross Venediger, Gross Venediger

a jeho chlad uprostřed tundry srdce

Gross Venediger, Gross Venediger,

a jeho chlad uprostřed tundry srdce a jeho chlad uprostřed tundry srdce

a jeho chlad uprostřed tundry srdce a jeho chlad uprostřed tundry srdce

Že mám si to odžít, že mám si to odžít

Mám si to odžít, že hroutí se to pevný v nás

a ty mi chybíš, chybíš zas

Mám si to odžít, že hroutí se to pevný v nás

a ty mi chybíš, chybíš, chybíš zas

a ty mi chybíš, chybíš zas

a ty mi chybíš, a ty mi chybíš

a ty mi chybíš, chybíš zas