Vždy byl jsi rebel a když vítr se vrátil Sám sebe’s poplival a zhltaně zvrátil Prohrál jsi v kartách celej svůj život Prohrál’s i jí, něhu zaházel špínou
Ne, nenech mě tu zhasnout
C´mon, c´mon, c´mon, pospíchej Den je jako tisíc let C´mon, c´mon, c´mon Za tebou žízním,
c´mon…
Narostla ti křídla a byl jsi samej jed Opovrhoval’s, kašlal na celej svět A když jsi všechno ztratil a probudil se sám Pomalu ti došlo, že už není o co hrát
Kam, kam jsi svou hlavu dal Kam sis popel nasypal Ne, nenech mě tu zhasnout Na kolejích ležím tady odevzdanej..
C’mon, c’mon, c’mon, pospíchej
Den je jako tisíc let
C’mon, c’mon, c’mon
Za tebou žízním
C’mon, c’mon, c’mon, pospíchej Píšu ti dopis vlastní krví C’mon, c’mon, c’mon Nečekej až vykrvácím
Čekám tě, čekám, je to snad už tisíc roků Čekám tě lásko...
